Ahojky
Jsem moc ráda, že jste se přišli podívaat na můj blog
a dozvědět se něco o mě a mých zálibách.
A prosím nestahujte žádné fotky !
Díky =)

Únor 2011

29.1.2011 aneb Salesiánská ples

11. února 2011 v 18:51 | Renča |  Události
Hodinové ručičky se právě posunuly na pátou hodinu odpolední a dobrovolníci (včetně mne :o)) s pořadateli začali vykládat potřebná plesový materiál z aut a připravovat ples. Dobrovolníků bylo vcelku hodně (i pořadatelů), takže vše šlo jako po másle. Předsálí se brzy zaplnilo všemi vyloženými věcmi. Někteří šli zkoušet scénky, jiní i se mnou vytvářet informační tabule o farnosti apod., další zkoušet vymyšlené scénky a rovnat tombolu. Odbilo půl osmé a skoro vše bylo hotovo, už se dodělávali jen drobnosti. Začali přicházet dámy v krásných různobarevných šatech a muži v černých kvádrech (krom Jirky Hellera, který měl zářivě stříbrné:o)). Začala se tvořit dlouhá fronta na šatnu, aby si všichni příchozí mohli odložit své svrchní oděvy. Mezi osmou a čtvrt devátou fronta mizela a tímto se i blížilo zahájení 20. Salesiánského plesu, který bylo provedeno skvěle. Představili program večera a také ředitele střediska Tomáše Rádla, suprového člověka. Po zahájení začala hrát skupina Laguna (nebo tak nějak) V devět hodin večerních následovala první slíbená scénka "Budování střediska" (asi). Účinkující se do toho plně vžili a ostatní lidi-sledující se dokonale bavili. Povedla se! Hudba začala znova hrát a parket se brzy zaplnil tanečníky. Někdo tancoval jako profesionál, jiný tancoval "akorát" a někdo začínal, mezi ně jsem patřila i já (stydím se :o)) Někdo potkal své staré známé, takže se dali do řeči, já jsem tam osobně potkala lidi, které bych tam opravdu nečekala. Odbilo deset hodin a přišla na řadu další scénka "Chčije a chčije"
Když se zkoušela, tak jsem bohužel stála opodál a to by nebylo ono, kdyby mi taky něco nedali :D Dostala jsem na starost jednu stranu vln :o)
Bylo to nakonec v pohodě, jen mi málem upadly ruce a kolena. Zase po scénce hrála hudba. Ze začátku jsme jen seděla, povídala s kamarády a pozorovala tanečníky. Nakonec přišla řada i na mne, když jsem byla jedním pánem vyzvána k tanci (k tomu se radši vracet nebudu). Když jsem si potěšeně sedla, Přišel Jirka poprosit o tanec, takže jsem mu košem nedala, protože to byl Jirka :o) Divím se mu, že chudák trpěl mé šlapání na nohy hned několik tanců. Bylo to fajnový, jen jsem byla trochu ještě mimo z toho, jaký jsem tele v tancování. Čím více se blížila půlnoc, tím více mne bolely nohy z podpatků a chodilo pro mne více lidí. Hráli polku, valčík, pomalé tance a vůbec všechno možné. Pak pro mne Přišel Kuba. Tak to už bylo horší na tance, ale dala jsem to (promiň Kubo :o)) Také přišel Jára. Od něj jsem byla dokonce pochválena, že mi to jde, i když já sama o tom celkem pochybovala.
Ale s Járou se to dalo dobře :o)
Celý ples byl v plném proudu a všichni v dobré náladě. Bim bám, bim bám… Začala odbíjet půlnoc a s ní přicházelo i půlnoční překvapení.
Nehledě na to, kdo to byl, tak byli všichni z půlnočka převlečeni za baletky. Bylo jedno, jestli chlapi, nebo dámy :o) Opravdu k popukání. Všichni včetně mne se začali skoro válet smíchy. Jako bonus k baletkám přiskákali kremrole :o) avšak kremrole měli souvislost ještě s jedním překvapením :o) Jako dar od někoho bylo 500 kremrolí…aneb jak se dostat do knihy rekordů. Ale nebylo to v jejich počtu. Na jednom místě jedlo naráz přes 400 lidí kremrole :o) To bylo něco. A kremrole musím pochválit, byli výborné :o) Po půlnočním překvapení začala hrát skupina The maso. Někteří se již ubírali domů, do svých postelí, ale někteří včetně mne zůstali dál. Někdo zůstal až do konce. Konec byl ve tři hodiny. Ještě od dvou hodin hrála skupina Laguna. :o) Musím tento ples velmi pochválit. Výborný program, pěkná tombola, super lidi a úplně nejlepší bylo, že zde vládla přátelská, pohodová a celkově příjemná atmosféra. Fakt skvělé. Tímto také přeju středisku hodně zdaru do dalších let a pořád stejně výborně plesy :o) …
Fotky  zde

Sbohem ty můj ušoune...

9. února 2011 v 21:02 | Renča |  Moji mazlíčci
Sbohem Čikynko…
Čikynko, ty můj chlupatý kamaráde, kde jsi, honem poběž ke mně…! Už nikdy nepřiběhne, napořád se jeho očka zavřela a srdíčko dobilo. Už tu nejsi, abys mi olizoval ruce, oční víčka, tváře, čelo a vůbec celý obličej. Strašně rád jsi mi kousal vlasy u kořínků a přitom mě občas jemně kousnul do čela. Kdo za tebe bude okusovat kabely, oblečení, ty nejdražší knížky a kdo mi bude cupovat učení…? Už ani s taťkou se nikdo nebude dívat na televizi, nebude se s tebou moci dělit o tyčky, buráky a všechno možný.Pod peřinou jsi s námi lehával, nechal ses hladit celé hodiny a taky chovat. Šest let jsi s námi trávil každé Vánoce. A kdo nám bude teďka okusovat stromeček? Tajně sis o Vánocích lezl na stůl pro cukroví, nejradši jsi měl kokosové kuličky. Broučku můj chlupatý strakatý, nikdy, ale nikdy na Tebe nezapomenu, mám a budu Tě mít pořád ráda ty můj ušoune. Jsem ráda, že se netrápíš… Navěky sbohem… ♥
Čiky
*jeho fotky v zde